Nakumatt je jíl, na který se mě v obchodě ptají ze všeho nejčastěji. Kterým mám začít? Je Crystal jen White pod honosnějším názvem? Proč je moje Juhu růžová, když jsem ji viděla prodávat jako černou? A proč se jíl jmenuje po supermarketu?
Pokud mě sledujete už nějakou dobu, možná víte, že jsem loni v srpnu zveřejnila krátké vysvětlení o Nakumattu. Splnilo svůj účel, ale vměstnalo osm druhů jílu do jediného odstavce a od té doby jsem zpracovala opravdu velké množství dalšího Nakumattu. Tohle je tedy delší verze: jeden jíl po druhém a k tomu trochu bláznivý příběh jeho názvu.
Jmenuje se podle obchodu s matracemi. Tak trochu.
Nakumatt začínal jako rodinný obchod s matracemi v keňském Nakuru. Jmenoval se Nakuru Mattresses, a když ta slova spojíte, dostanete Naku-matt. Rodina přišla do Keni z Indie v roce 1947 a během následujících desetiletí se z malého obchodu stal největší řetězec supermarketů ve východní Africe. Provozoval prodejny v Keni, Ugandě, Rwandě a Tanzanii a z důvodu, který naprosto podporuji, měl v logu slona.
Pak se zhroutil. Rychle. Na začátku roku 2017 měl kolem 60 poboček, ale v září 2018 jich zbylo už jen šest. Posledních šest koupil konkurenční řetězec Naivas a v lednu 2020 věřitelé odhlasovali likvidaci všeho, co ještě zbylo.
Jak se tedy stane, že se keňský supermarket, který už neexistuje, objeví na pytlíku indického jílu v malém obchodě v Anglii?
Příběh, který se šíří mezi lidmi z oboru, zní takto. V Keni byl jedlý jíl (udongo, což je prostě svahilsky „hlína“) jednou z věcí, které si lidé kupovali v Nakumattu. Pro mnoho zákazníků se tak jíl a obchod víceméně staly jedním a tím samým slovem. Kolem roku 2019 začal prodejce jménem Kilimanjaro Clays nabízet svůj jíl na internetu pod názvem Nakumatt. O několik týdnů později si název vypůjčil indický prodejce pro vlastní praženou pahadi mitti, horský jíl, a označil ji jako Indian Nakumatt. Název se ujal, pak se rozšířil a dnes označení Nakumatt na etiketě téměř vždy znamená indický jíl. Na původní keňský se sotva dostane.
Chci být upřímná ohledně toho, nakolik je ten příběh podložený. Historie supermarketu je dobře zdokumentovaná. Příběh o jílu se předává mezi prodejci a zákazníky ústně a nikdy jsem nenašla písemný záznam, který by potvrzoval přesnou nabídku nebo datum. Což je, spravedlivě vzato, způsob, jakým se píše většina historie tohoto úzkého oboru.
Líbí se mi, že podnik založený rodinou s indickými kořeny nakonec úplnou náhodou propůjčil své jméno indickému jílu. Přímo v Indii ho pořád najdete pod názvem bhuni mitti, tedy pražená zemina, což je mnohem výstižnější název. Nakumatt je prostě název, který se rozšířil do světa.
Co z Nakumattu vlastně dělá Nakumatt
Pod všemi těmi názvy se skrývá kaolinitický jíl: převážně kaolinit, s trochou křemene, slídy a organické hmoty. Proto má kvalitní jíl jen málo zrnek, nebo žádná, a proto má tolik druhů ten cementový charakter mokrého chodníku, který někteří zbožňují a jiní nemohou vystát.
Většinu druhů od sebe odlišuje oheň. Syrový Nakumatt je světlý, chladivý a připomíná cement. Pražením ztmavne, ztvrdne a načichne kouřem. Když se propeče skrz naskrz, vznikne něco podobnějšího dřevěnému uhlí. A když se navíc vyudí, dostáváme se na území zkoušky odolnosti zubů. Další proměnnou je barva, která pochází ze zeminy, ne z pece — a právě sem patří Red, Pink a Juhu.
Seřadila jsem je tedy přibližně od nejméně praženého po nejvíce pražený a nakonec přidala barevné jíly. Krátká poznámka ke Crunch Factoru: používám současnou stupnici od 1 do 5, protože tu najdete na produktových stránkách. Ano, verze s deseti body pořád přijde. Ne, zatím jsem ji nedotáhla.
White Nakumatt
Tohle je Nakumatt bez pražení. Nepražený, světle šedý až téměř bílý a nejvíc připomínající cement z celé rodiny. Pokud chcete vědět, jaký je Nakumatt, než s ním kdokoli cokoli udělá, tohle je on.
Při skousnutí je křehký a práškovitý, nikoli křupavý, a jíl je velmi jemný, takže se ani tak nerozlomí, jako spíš povolí. Rozpouští se pomalu a na jazyku zůstává jako hutná minerální pasta, místo aby zmizel. Vůně je čistá a syrová: vlhký beton, studený kámen, žádný kouř.
Spousta prodejců používá názvy White a Crystal zaměnitelně a ve svém starším vysvětlení jsem je sloučila i já. Změnila jsem názor a vysvětlím proč v části o Crystal. Momentálně nemám čistý White Nakumatt skladem, ale pokud hledáte nejryzejší cementovou podobu Nakumattu, White je ta pravá.
Crystal Nakumatt
Crystal je ten krasavec. Světle šedý, někdy na okrajích skoro průsvitný, s jemným přirozeným třpytem, díky němuž vypadá spíš jako kámen než jíl. Prodává se v podobě mohutných desek a úlomků s plochými, odlomenými hranami.
Je méně pražený než tmavší druhy Nakumattu, takže vyniknou minerály: čerstvá zemina, suchý kámen, trocha prachu. Křupnutí je pevné a kontrolované — čisté prasknutí, které se pak rozpadne na jemnou, lehce zrnitou drobenku; v ústech zanechá chladivý a čistý dojem, nikoli kouřový. Po navlhčení změkne a lépe drží pohromadě, ale jeho zrnitá minerální struktura je stále znát.
Právě zrnitý pocit a třpyt jsou důvodem, proč ho nepovažuji za totéž co White. White je jemný, pastovitý a rozpouští se pomalu. Crystal je křehký, třpytivý a o něco zrnitější. Patří do stejné rodiny, ale má jinou povahu.
Na současné stupnici má hodnotu 4, takže není měkký, ale jeho vlastnosti jsou předvídatelné a podle mě je to jeden z přístupnějších druhů pro začátek, pokud Nakumatt teprve poznáváte. Můj pochází od Clays All Around.
Half Roasted Nakumatt
Když mě někdo požádá o jeden druh Nakumattu a nic dalšího mi neřekne, obvykle vyberu právě tenhle. Od samého začátku patří k bestsellerům a je jedním z mých dvou osobních favoritů (druhý je níže uvedený Red), protože vyvažuje praženost a syrovost, aniž by jedna z nich přehlušila druhou.
Praží se jen částečně, takže povrch místy zkřehne a ztmavne, zatímco uvnitř si jíl zachovává svou hutnou, syrovou povahu. V každém soustu tak dostanete obojí. Šedý s tmavšími praženými skvrnami, nepravidelné kusy, výrazné křupnutí, Crunch Factor 4. Chuť připomíná spálený jíl, mokrý cement a vůni po dešti, v pozadí se přitom skrývá lehce jeskynní, podzemní tón. Po navlhčení změkne a připomíná bláto, aniž by ztratil cokoli ze své minerální hloubky.
Je to univerzál celé rodiny: dost zajímavý, aby neomrzel, ale ne tak intenzivní, že si po něm budete muset jít odpočinout.
Full Roasted Nakumatt
Vezměte Half Roasted a pokračujte v pražení. Full Roasted se vytěží, očistí, usuší na slunci a poté se důkladně propraží, takže uvnitř nezůstane žádná syrová část. Výsledkem je tmavě šedý jíl s černými tóny v nepravidelných kusech o velikosti zhruba 1 až 5 cm.
Pražení mění strukturu stejně jako chuť. Jíl je pórovitý a znatelně tvrdší než Half Roasted a místo hutného křupnutí se láme na křehké střepy, které pak v ústech postupně měknou. Má málo zrnek a vůbec nelepí, což lidi vzhledem k jeho počáteční tvrdosti překvapuje. Chuť je výrazně kouřová a pražená, ale stále s cementovým minerálním základem, trochou vůně po dešti a jemným kovovým nádechem.
Pokud je Half Roasted univerzál, Full Roasted je pro ty, kteří se rozhodli, že chtějí všeho víc. Prodává se také jako drobky a prášek, pokud chcete přeskočit fázi se střepy.
Smoked Nakumatt
U tohoto druhu připojuji mírné varování a myslím to vážně. Smoked Nakumatt se praží a udí a zdaleka jde o nejtvrdší jíl z mé nabídky Nakumattu. Má barvu od dřevěného uhlí po tmavě šedou, tmavší, ožehnuté okraje a podobu kusů, občas i větších desek.
Křupe ostře a hutně, láme se na hrubé kousky a v ústech zanechává sucho. Má nejtemnější chuť z celé nabídky: uzený jíl, prach ze sklepa, teplý asfalt a jemný benzinový tón, který je, slibuji, lákavější, než to zní. Navlhčení skoro nepomůže. Povrch trochu změkne, ale uvnitř zůstává stejně tvrdohlavý jako předtím.
Nedoporučuji ho nikomu jako první Nakumatt. Jednak je intenzivní, jednak bych byla ráda, kdybyste si zachovali zuby. Pokud si vaše stoličky začnou stěžovat, poslechněte je.
Red Nakumatt
U druhu Red pochází barva ze zeminy, nikoli z pece. Těží se v nalezištích bohatých na železo, odtud jeho sytě červené až rezavě hnědé zbarvení. Tradičně se ještě praží.
Tvrdé, suché kusy s odolným prvním křupnutím, které se pak rozpadne na suchou, drobivou a lehce zrnitou minerální drť. Crunch Factor 4. Chuť připomíná hlubokou ornici a vyprahlou zeminu, pod nimiž se skrývá cementový prach a jemný kovový tón; vůně je jako déšť na rozpálené půdě. Po navlhčení se změní v blátivou, zemitou pastu, která si zachovává veškerou tu chuť.
Je to můj další favorit a myslím, že právě tento druh lidé mají na mysli, když říkají, že Nakumatt chutná jako déšť. Je také základem obrovské části světa pochoutek: tyčinek, sušenek, kuliček, hvězdiček a řady směsí v mém obchodě.
Jednu věc chci říct naprosto jasně, protože na ni narážím pořád. „Bohatý na železo“ popisuje barvu a minerální charakter. Neznamená to, že vám Red Nakumatt dodá železo. Jíl může tělu vstřebávání železa dokonce ztížit, takže nedostatek železa nevyřeší, i když to podle vzhledu může vypadat přesně tak.
Pink Nakumatt
Pink je druh proslulý svou pověstí i cenovkou. Už jsem napsala celý příspěvek o tom, proč stojí tolik, takže to tady nebudu opakovat. Stručně řečeno: růžová barva pochází z přirozeného minerálního složení konkrétních nalezišť, růžový není každý vytěžený kus, a proto je tento jíl skutečně vzácnější než šedé druhy.
Je také nejjemnější z celé rodiny. Praží se tradičními metodami, ale šetrně, takže vznikne měkké, cementové křupnutí s hutným prasknutím, které se rozpustí do hladké, krémové hmoty. Bez znatelné zrnitosti a bez gumovité konzistence, ke které některé jíly sklouzávají. Světle růžové a šedé odstíny, jemné zemité minerální tóny, lehké kouřové teplo a krémové doznívání jílu. Navlhčený je sametový.
Pokud vás Smoked prověří, Pink je ten, do kterého se lidé zamilují. Je to bestseller, proto je počet vzorků omezen na jeden na zákazníka. Nejde o to, že bych šetřila — prostě ho není dost pro všechny.
Juhu Nakumatt
Juhu mate všechny, včetně mě, takže začněme tím zmatkem.
Ta moje od Clay Rify má přirozeně růžovou barvu, od světlých až po tmavší pražené odstíny. Když ale budete Juhu Nakumatt hledat jinde, najdete ji prodávanou jako sytě černý jíl. Stejný název, ale jíl vypadá úplně jinak. Jestli jde o různá naleziště, různé šarže, nebo prodejci ten název používají volněji, vám upřímně říct nedokážu a radši to přiznám, než abych si něco vymýšlela. Juhu je také název známé plážové oblasti v Bombaji a všimla jsem si, že někteří lidé předpokládají, že odtud jíl pochází. Nikdy jsem ale neviděla nic, co by to skutečně potvrzovalo.
Můžu vám ale říct, jaká je ta moje. Na povrchu je výrazná a kouřová, s pevnou, výraznou křupavostí, která se láme na malé úlomky. Pak ale udělá něco nečekaného: při rozpadání se změní na krémovou konzistenci, čistou a hladkou, ne suchou ani gumovitou. Vůně hlubokého zemitě kouřového tónu, kovová intenzita připomínající cement a hřejivý, pražený základ. Faktor křupavosti 4. S trochou vlhkosti je ještě plnější a krémovější.
Patří k nejoblíbenějším druhům Nakumattu, které prodávám, a tato řada je stále poměrně nová, takže barva i míra pražení se mohou mezi šaržemi trochu lišit, než se ustálí. I u tohoto produktu platí, že vzorek je omezený na jeden kus na zákazníka.
Jestli někdo zná skutečný příběh názvu Juhu, dejte mi prosím vědět. Opravdu by mě to zajímalo.
Proč je Nakumatt pro tuto komunitu tak důležitý
Myslím, že není přehnané tvrdit, že Nakumatt je nejblíž společnému jazyku, co komunity lidí s pikou a geofagií mají.
Stačí pět minut číst recenze jiných jílů a hned to uvidíte. Lidé popisují nové jíly srovnáváním s Nakumattem: o něco měkčí než Nakumatt, zrnitější než Nakumatt, pokud máte rádi Nakumatt, bude se vám líbit i tohle. Je to měřítko, ke kterému se vztahuje všechno ostatní. Dokonce když jsem zjišťovala, co by měla zahrnovat moje nová stupnice faktoru křupavosti, „křehké rozplývání ve stylu Nakumattu“ se nakonec stalo samostatnou kategorií, protože ten konkrétní pocit se vlastně jinak popsat nedá.
Část důvodu je textura. Málo zrnitosti nebo žádná znamená, že se příjemně křupe, takže pro spoustu lidí, které odradily písčité a zrnité jíly, představuje snadný začátek. Dalším důvodem je rozmanitost. Pod jedním názvem můžete přejít od syrového cementu až po pořádně kouřovou variantu, aniž byste opustili tuto rodinu, a tak můžete zjistit, co vám skutečně chutná, místo abyste jen zjistili, jestli máte rádi „jíl“.
A myslím, že také pomohlo, že lidé získali pojmenování. Mnozí v této komunitě roky tajili své chutě a nevěděli, že je má někdo další. Když máte jíl s názvem, který se dá vyhledat a hodnotit a který milují tisíce dalších lidí, je kolem toho méně tajností. Ve skupině můžete říct „Jsem na červený Nakumatt“ a stovka lidí s pikou přesně ví, co tím myslíte.
Teď k části, která se některým z vás nebude líbit, a to je v pořádku. Protože lidé hledají Nakumatt pod tímto názvem, začal se používat na všechno možné. Spousta nabídek všude na internetu označuje jako Nakumatt jakýkoli pražený šedý jíl, ať už je to cokoli a pochází odkudkoli, protože se to prodává. S popularitou přicházejí i přirážky, na které jsem si už dřív postěžovala. Nic z toho neznamená, že by Nakumatt byl méně dobrý. Jen to znamená, že název na sáčku vám toho prozradí méně než dřív a vyplatí se zeptat prodejců, odkud jejich jíl skutečně pochází.
Když už je řeč o tom, odkud pochází ten můj. Většinu syrového Nakumattu mám od AJ Clays, kteří zásobují řadu oblíbených prodejců a v komunitě se těší velké důvěře. AJ uvádějí, že jejich jíl je laboratorně testovaný, ale sama jsem certifikáty neviděla, proto je v mých nabídkách označen jako „testovaný komunitou“ a tato výhrada je jasně uvedena. Crystal pochází od Clays All Around a Pink a Juhu od Clay Rify; všechny jsou testované komunitou. Radši vám řeknu přesně to, co vím, než abych tvrdila víc, než můžu doložit.
Čím bych začala
S Nakumattem teprve začínáte? Crystal nebo Half Roasted. Oba jsou pevné, ale ne tak, aby vás potrápily, a dobře vám ukážou, o čem tato rodina je.
Máte rádi zemité a deštivé tóny? Red. Chcete hladkou a krémovou konzistenci? Pink a pak Juhu. Chcete kouřovou chuť? Nejdřív Full Roasted a Smoked až ve chvíli, kdy budete vědět, do čeho jdete. Chcete zkusit variantu připomínající syrový cement? White, pokud se vám podaří sehnat dobrou.
A ještě jedna upřímná rada: pokud máte často chuť na jíl, zvlášť pokud se to objevilo náhle, stojí za to požádat praktického lékaře o krevní test. Pika často souvisí s nízkou hladinou železa a dalšími nedostatky, a to je dobré vědět bez ohledu na to, co se rozhodnete křupat.
A co vy ostatní? Patříte k týmu Half Roasted, týmu Red, nebo jste z party Smoked s ocelovými zuby?
Díky, pa x
Upozornění: Tento text slouží k informačním účelům a pro zájemce o tento koníček. Moje produkty nemají certifikaci pro potravinářské použití a jejich konzumaci nedoporučuji. Uznávám, že se členové komunity lidí s pikou a geofagií mohou rozhodnout jíl křupat, žvýkat nebo polykat; jakákoli konzumace je výhradně osobním rozhodnutím a děje se na vaše vlastní riziko. Za případné nepříznivé účinky nenesu odpovědnost. Tento článek obsahuje obecné informace založené na mém vlastním výzkumu a zkušenostech, nikoli lékařské rady; nejsem lékařka ani nutriční terapeutka. Pokud máte jakékoli obavy ohledně piky, geofagie nebo konzumace nejedlých materiálů, včetně těhotenství, poraďte se s praktickým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotníkem.
počet komentářů: 0