Na tohle se mě lidé ptají často. Někdy jsou to lidé, kteří právě objevili svět chroupání a zajímá je to, jindy ustaraný partner nebo rodič a občas někdo, kdo se očividně rozhodl, že jsem padouch, ještě než dopsal svou zprávu.
Než se dostanu k čemukoli dalšímu, řeknu to jasně. Nejsem tu od toho, abych někoho soudila za to, že jí hlínu. Ani kvůli pikě, ani kvůli geofagii, ani za to, že sáhne po kousku křídy, protože uleví svědění, na které nic jiného nezabírá. Lidé to dělají už tisíce let, v mnoha kulturách se to považuje za naprosto normální a stud, který se na tuhle komunitu snáší, napáchá mnohem víc škody, než kolika kdy zabrání.
Jsme dospělí. Je na vás, co si dáte do těla. Ne na mně, ne na vaší všetečné tetě a rozhodně ne na komentářích pod příspěvkem.
Ale rozhodnutí je skutečně vaše jen tehdy, když máte k dispozici fakta. Tady je tedy moje upřímná odpověď na tuhle otázku — a některým z vás se nebude líbit.
Může být.
Ne vždy, ne u každého a ne tak dramaticky, jak by vás komentáře chtěly přesvědčit. Ale prodávám hlínu a byla bych mizernou zastánkyní téhle komunity, kdybych předstírala, že žádná rizika neexistují. Existují. Tady jsou ta skutečná, včetně zdrojů na konci, takže mi nemusíte nic věřit jen na slovo.
Lidé jedí hlínu už velmi dlouho
Geofagie není nic nového ani okrajového. Hippokratés o ní psal před více než 2 000 lety. V roce 2011 dal tým z Cornellovy univerzity vedený Serou Young dohromady více než 480 záznamů o tom, že lidé v různých kulturách jedí hlínu, a zjistil, že se tento jev vyskytuje prakticky na všech obydlených kontinentech. Nejčastější je v raném těhotenství a u malých dětí a objevuje se i tam, kde je jídla dostatek, takže představa, že to lidé dělají jen proto, že hladovějí, neobstojí.
Za nejlepší vysvětlení považovali ochrannou funkci: jíl může vázat toxiny, parazity a choroboplodné zárodky nebo vystýlat trávicí trakt podobně jako pleťová maska. To mi připadá opravdu fascinující. Vycházelo to ale z hledání vzorců v historických a antropologických záznamech, nikoli z podávání jílu lidem a měření jeho účinků, a sami výzkumníci uvedli, že je potřeba další výzkum. Zjistili také, že oblíbené vysvětlení „tělo si říká o minerály“ příliš neodpovídá skutečnosti, mimo jiné proto, že minerály v půdě tělo jen obtížně vstřebává.
Takže ne, nebudu vám tvrdit, že je hlína zdravá. To nikdo neprokázal. Mnohem důkladněji se zkoumalo, co se může pokazit.
Hlavní otázka je, co v ní vlastně je
Hlína je taková, jaká je půda, z níž pochází. Její složení se mění oblast od oblasti, takže dvě hlíny, které v sáčku vypadají stejně, se mohou ve skutečnosti úplně lišit. Některé obsahují těžké kovy a ve výzkumech se opakovaně objevují olovo a arsen.
Nejde o hypotetické riziko. Britská Agentura pro potravinové standardy (FSA) od roku 2002 varuje před konzumací křídy calabash (prodávané také pod názvy nzu, la craie, argile a mabele), poté co testy odhalily vysoký obsah olova. Později vydala vlastní varování i organizace Public Health England, když se v zabavených vzorcích našlo olovo a někdy také arsen. Irský úřad pro bezpečnost potravin stejné varování zopakoval letos v květnu. FSA také jmenovala konkrétní nápoje z bentonitového jílu, ve kterých byly zjištěny nebezpečné hladiny arsenu a olova. V USA pak Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) lidem doporučil, aby přestali používat dva bentonitové výrobky. Jeden z nich se prodával jako kosmetický jíl a zároveň uváděl, že se dá jíst.
Ano, v mém obchodě najdete západoafrické jíly. Právě proto píšu tenhle odstavec, místo abych ho přeskočila.
A když už mluvím na rovinu, tady je pár slov o mém vlastním obchodě. Většina zboží, které prodávám, je označená jako „Otestováno komunitou“. Znamená to, že ho lidé z této komunity vyzkoušeli při chroupání a znají prodejce. Neznamená to, že ho laboratoř testovala na obsah olova. Pokud mi prodejce tvrdí, že je výrobek laboratorně testovaný, ale já jsem sama neviděla certifikát, uvádím to v popisu také. Raději bych, abyste to věděli, než si něco domýšleli.
Olovo bych brala nejvážněji. V těle se postupně hromadí, během těhotenství přechází na dítě a obzvlášť škodí vyvíjejícímu se mozku. Tady neplatí žádná výjimka typu „ale vždyť je to přírodní“. Přírodní je i olovo.
Železo a otázka, co bylo dřív — slepice, nebo vejce
Chuť na hlínu a nízká hladina železa se objevují společně tak často, že lékaři považují piku za důvod zkontrolovat člověku hladinu železa. Nikdo si není úplně jistý, co přichází první. Nízká hladina železa může vyvolat chuť na hlínu. Jíl, zejména kaolin, ale může také bránit střevům ve vstřebávání železa, takže tento návyk může nedostatek ještě zhoršit. Existuje publikovaná kazuistika muže, který začal jíst kaolin poté, co zhlédl dokumentární film, během několika let se u něj rozvinul nedostatek železa a po vysazení kaolinu se jeho stav zlepšil.
Pokud je tedy vaše chuť na hlínu nová, silná nebo se jí nemůžete zbavit, případně jste pořád unavení, bledí nebo se zadýcháváte do schodů, nechte si udělat krevní test. Stačí se objednat k praktickému lékaři, žádný zásahový tým. Vím, že říct lékaři, že jíte hlínu, je hrozně trapné. Slyšel už mnohem podivnější věci a nemůže vyšetřit to správné, pokud o tom neví.
Krátce k pojmu pika. V medicíně se řadí mezi poruchy příjmu potravy, pokud jde o trvalé chování, které není součástí něčích kulturních zvyklostí, a vím, že tohle označení mnoha z vás nesedí. Používám ho proto, že ho používají lékaři, ne proto, že bych si myslela, že je třeba někoho z vás napravovat. Spousta lidí si spokojeně chroupe po svém. Pokud někdy začnete mít pocit, že nutkání ovládá vás, a ne vy jeho, stojí za to si o tom s někým promluvit, stejně jako o čemkoli jiném. Pokud ne, je to vaše věc.
Pro pořádek, tady je něco o mně. Jsem dospělá a jím hlínu. Dělám to už léta. Mám také anémii a pravidelně dostávám infuze železa — a ne, chuť na hlínu tím nezmizí, takže na vlastní kůži vím, že souvislost se železem není tak přímočará, jak si lidé rádi myslí. Ano, jsem přesně tím příkladem člověka, o kterém mluví ta níže uvedená část „už teď má nízkou hladinu železa“, a nebudu předstírat opak. Jen k tomu přistupuji zodpovědně. Ne víc než několik polévkových lžic denně a dávám přednost pamlskům před syrovými jíly, čistě proto, že mám radši jemnější křupnutí. Takhle to mám já. Není to doporučení ani pravidlo. Rozhodnout se můžete sami.
Trávení, zuby a zbytek seznamu
Pak jsou tu méně dramatické potíže. Hlína může způsobit zácpu a čím víc jí sníte, tím je to pravděpodobnější. Syrová, nepálená zemina může obsahovat bakterie a vajíčka parazitů. Výzkumníci také upozornili, že jíl může ve střevech vázat nejen živiny, ale i léky. Pokud tedy nějaké pravidelně užíváte, stojí za to probrat to s lékárníkem.
A zuby. Každý, kdo se až příliš sebejistě zakousl do zrnité hlíny, ten pocit zná. Zrníčka jsou zkrátka zrníčka a zubní sklovina už znovu nenaroste.
Jestli jste těhotná, tenhle odstavec si přečtěte obzvlášť pozorně
Všechno, co jsem řekla o tom, že dospělí rozhodují sami za sebe, stále platí. Těhotenství je jen období, kdy v rovnici nejde pouze o vaše tělo.
Chuť na neobvyklé věci je v těhotenství běžná a v mnoha kulturách se hlína odedávna používá proti ranní nevolnosti. Právě tehdy ale olovo škodí nejvíc, protože přechází přímo na dítě. Pokud jste těhotná nebo se snažíte otěhotnět, řekněte o případných chutích své porodní asistentce nebo praktickému lékaři, nechte si zkontrolovat hladinu železa a prosím, nepoužívejte můj obchod ani obchod nikoho jiného jako prostředek proti těhotenským nevolnostem.
Pokud kojíte a jedla jste hlínu, klinická doporučení ke křídě calabash říkají přestat jíst křídu, nikoli přestat kojit. Vzhledem ke své situaci se ale poraďte s praktickým lékařem nebo zdravotní sestrou pro děti a rodiny.
Totéž platí pro děti. Dospělí se rozhodují sami za sebe. Děti ne a jejich tělo vstřebává olovo mnohem snáz než naše, takže hlínu uchovávejte mimo jejich dosah.
Takže je to škodlivé?
Podle mého upřímného názoru záleží na tom, co hlína obsahuje, kolik jí sníte a jak často, a také na tom, kdo jste. Pokud jste těhotná, jste dítě, už teď máte nízkou hladinu železa nebo pravidelně užíváte léky, rizika rychle narůstají. U všech ostatních nemáme prokázaný přínos, existuje skutečné riziko kontaminace a spoustu věcí stále nevíme. Téměř každá odborná rešerše, kterou jsem k tomu četla, končila stejně: výzkumu není dost.
Zvažte si to, jak uznáte za vhodné. Svému tělu a svým důvodům rozumíte lépe než já.
Pokud se rozhodnete chroupat, doporučuji mít na paměti následující:
1. Požádejte prodejce, včetně mě, o výsledky testů na těžké kovy. Tvrzení „laboratorně testováno“ bez certifikátu berte jako tvrzení, ne jako fakt.
2. Pokud je chuť na hlínu nová, silná nebo neustupuje, nechte si zkontrolovat hladinu železa.
3. Pokud jste těhotná nebo se snažíte otěhotnět, nejdřív se poraďte se svou porodní asistentkou nebo praktickým lékařem.
4. Uchovávejte hlínu mimo dosah dětí.
5. Naslouchejte svému tělu. Bolest břicha, která neustupuje, zácpa, která se nelepší, nebo nevysvětlitelná únava jsou důvodem navštívit lékaře, ne důvodem pokračovat.
Nebudu vám říkat, co máte dělat. Téhle komunitě už tak dost lidí říká, co má dělat a za co se má stydět. Nesoudit lidi a předstírat, že je všechno v pořádku, jsou ale dvě úplně odlišné věci. Můžu vám říct tu nezáživnou pravdu a věřit, že s ní naložíte rozumně.
Právě tak se s lidmi jedná jako s dospělými.
Díky x
Upozornění
Moje výrobky z hlíny a křídy jsou přírodní materiály určené k senzorickému využití, pro hobby a ASMR. Nemají certifikaci pro styk s potravinami a neprodávám je jako potraviny, doplňky stravy ani léky. Pokud není v popisu uvedeno jinak, nepředpokládejte, že byl výrobek testován na kontaminanty. Tento článek obsahuje obecné informace vycházející z mého vlastního výzkumu a zkušeností, nejde o lékařskou radu a nejsem lékařka ani výživová poradkyně. Pokud jste těhotná, snažíte se otěhotnět nebo kojíte, promluvte si před konzumací jakéhokoli materiálu, který není potravinou, se svou porodní asistentkou, praktickým lékařem nebo zdravotní sestrou pro děti a rodiny. Pokud máte jakékoli obavy ohledně piky, geofagie nebo požívání materiálů, které nejsou potravinami, obraťte se na praktického lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotnického pracovníka.
Zdroje a další četba
• Varování FSA před křídou calabash (2002, prostřednictvím NutraIngredients)
• Varování Public Health England před křídou calabash, GOV.UK
• Irský úřad pro bezpečnost potravin, doporučení ke konzumaci křídy calabash (květen 2026)
• Varování FSA před nápoji na bázi jílu obsahujícími arsen a olovo
• Varování FDA před výrobkem Best Bentonite Clay
• Varování FDA před výrobkem Bentonite Me Baby
• Anémie způsobená kaolinovým jílem: kazuistika (PMC)
• Lék pod vašima nohama: rizika a přínosy geofagie (Cambridge)
počet komentářů: 0